AFFILIATES:






Diary

Neděle, 12.červen

12. june 2011 at 16:25 | Izz
Nějak mě prostě nenapadl duchaplnější název článku. Nastává mi krušné období, bez přítele. Za čtyři dny odlétá 6 tisík kilometrů daleko - do Indie. Suce jen na tři měsíce, ale já nevím Mám pocit že to prostě bez něj nevydržím. Pořád mě popichuje, že až přijede u budu s jiným, ale já ne. Počkám na něj, i kdyby to mělo být na dlouho... On je prostě jedinečný, dokonalý a asi ho miluji. Proč píšu asi? Protože teprve až se vrátí a já budu moct říct: "chyběl jsi mi"... Pak teprve si budu stopricentně jistá, že ho miluji. Zatím mu říkám, že ho mám ráda. Nevím, jestli je to dobře.
Jinák, prázdniny se blíží, těším se na ně nehorázně. To bude akciček! :P Hlavně doufám, že najdu brigádu, aby byli i nějaké penízky. <3

8.červen 2011 || Těžké dny...

8. june 2011 at 18:38 | Izz
Hi darlings <3
Tenhle týden je tedy opravdu náročný. Ve škole píšeme spoustu písemek a já musím poníženě přiznat, že bez taháků bych asi neprolezla do třetího ročníku. Hlavně ta matika! Jsem smířená se 4 na vysvědčení, sice mě to mrzí, ale na lepší známku nemám.
Včera jsem byla s kámošema na třešních, byly slaďoučký. A pak mě píchla včela. Chudák, určitě umřela. Zanechala po sobě žihadlo v mém čele, naštěstí jsem ho vytáhla celkem v pohodě. Jen teď nemůžu hýbat obličejovými svaly, pekelně to bolí.
Byla jsem se kouknout za babičkou v nemocnici, velmi emocionální. Když vidíte člověka, kterého milujete v takovém stavu... V úterý měla mrtvici, a nevypadá to nejlépe. Nemůže skoro mluvit, ani se hýbat. Bylo mi to tak moc líto, brečela jsem jako malá holka. Doufám, že bude v pořádku.
Maminka mi na obveselení koupila baleríny a svetr, v New Yorkeru. Ale stejně, byla bych raději, kdyby byla babička v pořádku.

Pátek, 6.června 2011

6. june 2011 at 10:01 | Izz
Ahojte. <3
Mám dojem, že s blížícím se létem se na mě valí čím dál více úkolů a povinností.
Konečně jsem na blogu nastavila design, který tu (snad) vydrží delší dobu. Asi vám příjde moc tmavý, nicméně mě se líbí. Ta černobílá slečna jsem já. Víte, mám ráda designy, na kterých je autorka blogu. Působí to... prostě lépe, než tam mít vyumělkovanou Miley nebo Ashley. Musím jen doladit menu, pořád trochu blbne.
Dlouho tu nebyli příspěvky, což? Nenacházím čas. A když už ho mám, raději jsem s přáteli nebo přítelem. No, návštěvnost o moc neklesla, komentáře tu jsou také... Takže není, nač si stěžovat.
Vlastně, mám ještě jednu novinku, krom designu. Stěhovali jsme se s rodinou do nového bytu, konečně mám vlastní pokoj. Je úžasný, brzy ho nafotím a budete se moci kochat se mnou. <3

Utrpení jménem "Brigáda na chmelu".

25. may 2011 at 14:12 | Izz
Design zcela dokončen není, popravdě ztratila jsem chuť ho dodělat. Nejspíš nastavím něco extrémě jednoduchého, typu bílá stránka a černý text. Na nic víc nemám náladu.
V pondělí a úterý jsme měli školní brigádu na chmelnici - jsem celá spálená, všechno mě bolí a nejraději bych šla spát. Bohužel, musím se učit. Na PRO, jinak propadnu a to bych opravdu nechtěla.

16.5.2011 || Zítra? Zkoušky z autoškoly...

16. may 2011 at 21:27 | Izz
Pondělí, 21:16
Mám nervy. Nehorázný. Neskutečný. Nepopsatelný. Neuvěřitelný. Zítra mám zkoušky z autoškoly a NEUMÍM VŮBEC NIC. Alespoň tak mi to příjde. Můžu počítat s jedním ANO v podobě jízd. Ty mi půjdou. Potom to bude jedno NE, z testů a jedno MOŽNÁ z techniky. Zajímavá kombinace. Každopádně, držte mi prosím palečky, ať to zvládnu.... Nic více snad nedodám,je to zbytečné.

Úterý, 13:44
Zkoušky dělám znova. Techniku jsem okecala, testy jsem zvládla, jízdu traktorem taky, jen bohužel jízdy autem ne. Podle zkoušejícího jsem si měla víc najet do křižovatky. Bohužel, takže příští týden dělám jízdy znovu.

13.5.2011 || Tak málo času...

13. may 2011 at 15:59 | Izz
Páni, poslední dobou mám strašně málo času. Zkouškové období, autoškola, učení, praxe, dopisování sešitů, povinná četba... Mám toho tolik, že nestíhám chodit na blog. Což mě sice mrzí, nicméně shledávám, že učení a škola je činnost nudnější než blogování, nicméně v tuto chvíli důležitější.
A pokud jsem měla nějaký volná čas, byla jsem na nákupech s kámoškama. Mám spoustu dokonalých věcí, velmi brzy zveřejním fotky.
Neztrácejte trpělivost, Izz. ♥

3.4.2011 || Slzy jsou tichým jazykem smutku.

3. may 2011 at 19:58 | Izz
" Slzy jsou tichým jazykem smutku"
Jojo, jsem smutná. Přítelovi vyšla ta práce v Indii. Bude tam tři měsíce, potom na dva týdny přijede a pak zase na tři měsíce odjede... Takže celkově se defacto půl roku neuvidíme. Proč sakra tak brečím?? Měl bych být šťastná a přát mu to. Jenže, já jsem prostě sobec... A i když mu tvrdím, že je dobře že tam jede, v hlouby duše ho chci jen pro sebe, tady u nás v čechách. Jo, a klidně si můžete tvrdit, že jsem sobec. Přežiju to.
.... Jinak, dnes bylo bláznivé počasí, což? V jednu chvilku sníh, a pak zase sluníčko... Šílené. :P

2.5.2011 || Rainy May.

2. may 2011 at 20:49 | Izz

Páni, první květnový článek. Výborně, opět začínám nemít čas na blog. Ale víte co? Nevadí mi to. Blog není moje povinnost, ale zábava a odreagování.
Víte, poslední dobou nějak nemám náladu psát. Což o to, inspirace by byla. Můžu tady sáhodlouze rozepisovat, jak mě štvou fronty v Tescu. Jak mě štve špatná známka z matiky ( za kterou si mimochodem můžu sama) a jak mě neskutečně vytáčí tohle špatný počasí. Jenže ne. Já hledám hlubší smysl. Přála bych si, aby články na blogu byly na úrovni. Jenže zároveň prostě vím, že nejspíš nikdy nebudu brilantní novinářka či spisovatelka nebo blogerka. Jasně, ze slohovek mám vždycky jedničky, ale o tom to není. Je to o nápadu. A tak dál tápu v nekonečné tmě mých myšlenek a hledám něco smysluplného.
Až něco najdu, budete zaručeně první, kdo se to dozví.
Snad se mnou neztratíte trpělivost, vaše neskonale vděčná Izz.

27.4. || Když se to sere, tak se to sere.

27. april 2011 at 20:21 | Izz
Hmm, když se to sere, tak se to sere.
Dneska po škole jsem se dohodla se spolubydlící, že pojedeme do města. Nákupy, kafčo, drbárna. A víte co? Ona počkala, dokud nebudu namalovaná a oblečená a pak mi s klidem oznámila, že nikam nejde. Dobrý poděl.
Nic, sice mě to štvalo, ale co. Já taky občas ruším akce na poslední chvíly.
Tak jsem napsala kámošovi, jestli nechce na pokec. Chtěl. Šla jsem za ním na nových botách na podpatku. Zkrátím to. Před chvilkou jsem se vrátila na intr a mám puchýře snad všude. To ale není to nejhorší. S tím se dalo počítat. Horší je, že moje krásný botky jsou zničený!! Nesnáším kamenitý cesty plný listí,hlíny a balvanů. Upadlo mi několik ozodobných cvočků a na povrchu jsou všude poškrábané a sedřené. Snad to dá obuvník do pořádku, jinak mě fakt picne. A poučení do příště? Nikdy nechoďit na pokec s jedenácticentimetrovýma jehlama. Jsem smutná a naštvaná na sovjí blbost.

22.4.2011 || Úplně totálně na hov...uby.

22. april 2011 at 18:12 | Izz
Kdybych byla v Americe, celý den by byl ve znamení F U C K I N G. Jenže nejsem, a tak můžu říct maximálně doprdele. A ani to si nemůžu dovolit říct nahlas.
Už mě vytáčí, že nemám žádný soukromí. A všechno kvůli tomu blbečkovi, s ekterým matka už několik měsíců chodí. Lidi, vážně byste nevěřili, jak je nechutnej a slizkej. Jediný, co o něm vím, je jeho jméno, věk, práce a kde bydlel předtím, než se k nám nasral. No chápete to???? Matka s ním randí ani ne měsíc a už si ho nastěhuje do bytu. Nesnáším jí za to. Proč nám sakra tahá od života jinýho chlapa??? Proč doprdele před těma deseti rokama nemohla zůstat s tátou?
Neustále nad tím dneska myslím a pláču v koupelně. Ze dvou důvodů. Jednak hučí sušička a nikdo mě neslyší a jednak je koupelna momentálně jediné místo, kde mám aspoň trochu soukromí. Moje postel je od tý doby, co jsme se přestěhovali, v obýváku. Místo skříně - dvě poličky ve velký skříni mámy a toho jejího debila. A to je mi, prosím, sedmnáct. Chce se mi vzteky někoho uhodit, něco rozbít... třeba mrštit skleničkou o stěnu. Tak moc by se mi ulevilo... Nejde to. Zase bych se s mámou pohádala. Zase bych byla ta sobecká. Ale co je na mém chování sobeckýho? Co je sobeckýho na tom, že chci mít jako každá normální holka svůj pokoj? Víte, vždycky když přijedu na intr domů a musím spát doma, spím u bráchů v pokoji. Na zemi, na dvou složených dekách. Mám sice svojí postel v obýváku, ale prostě nemůžu spát v jedný místnosti s matkou a tím debilem, nemůžu.
A ještě ke všemu se mi zase vrací deprese. Připadám si hnusná, tlustá, nechutná. Umírám touhou způsobit si něčím ostrým bolest, aby ta psychická bolest a tíha na srdci aspoň na chvilku přestala. Psycholog mi tvrdí, že s tím mám bojovat. Jemu se to kecá, když má ty kraviny nabiflovaný z knížek a nikdy si to nezažil. Možná bych zase měla začít brát antidepresiva, nebo se zase zhroutím. A nebo jít na dlooouhou procházku se psem, jinak mi vážně hrábne.
Teď bych nejraději vstala, otřela slaný stopy z tváří a šla ukecat vietnamce do sámošky, aby mi prodal cigára. Vážně bych si potřebovala zapálit. Jenže už teď je mi jasný, že mi je stejně neprodá. Se svým vzhledem alá třináctiletá holčička se holt nečapu nikde.
Mizim, Izz.

21.4. || První letošní zmrzlina ze stánku.

22. april 2011 at 0:09 | Izz
Dnešek byl jedním z dní, po kterém si můžete říct : "Jo, bylo to fajn."
Dopoledne jsem byla u kadeřnice, odbarvovala mi mou šíleně odrůstající černou. Teď mám kaštanově hnědé vlasy, s měděnými odlesky a několika tmavšími melíry. Pozůstatek černé. Oběd jsem nějak přeběhla, hranolky a tatarka. Já vím, pěkně nezdravé. Ale byla to rychlovka. A potom, tuším okolo čtvrté, jsem se stavila pro Pana Dokonalého. Šli jsme na zmrzlinu, první točenou, kterou jsem letos měla. Miluju vanilkovo-jahodovou <3. A kupodivu, Pan Dokonalý se mnou šel i na docela dlouhou proházku, divím se. Fakt se překonává, možná kvůli tý Indii. Pořád mi opakuje, že ho třeba nevyberou a nepojede, ale já vím svoje. Dneska za ním zase přijela jeho máma. Nějak mě asi nemá ráda, ale s tím nic nenadělám.Zajímalo by mě, jestli se tak chovala i k jeho bejvalkám...

18.4.2011 || HATE ME IF YOU WANT, LOVE ME, IF YOU CAN.

18. april 2011 at 21:56 | Izz

"Můžeš mě nesnášet, jestli chceš. Ale miluj, pokud můžeš."


Tenhle citát mi prostě příjde tak neskutečně pravdivý, až to bolí. Znáte ten pocit, kdy někoho milujete tak strašně moc, že raději ustoupíte, jen aby ten druhý byl šťastný? I za cenu, že vy to ponesete fakt těžce? Jo, tak tenhle pocit právě prožívám. Týká se to vztahu mě a Pana Dokonalého. Naskytla se mu životní příležitost, jaká se neodmítá. Znamenalo by to, že se půl roku neuvidíme. Bude hooodně daleko - INDIE. A víte co? Já nebrečela, když se mě ptal, co na to říkám. Usmála jsem se, objala ho a řekla, ať to vezme. Že druhou takovou šanci asi už nedostane... A pak si poplakala doma. Znamená to, že už jsem velká holka, co přestala být sobecká? Abych se přiznala, netuším.

11.4.2011 || Chybí mi, fakt hodně.

11. april 2011 at 22:50 | Izz
Chybí mi. Nehorázně moc. Včera jsem Pana Dokonalého viděla na nádraží, když jsem odjížděla na intr. On je... Úžasný. Miluju ten jeho úsměv, když mu řeknu, že ho mám ráda. Miluju, když se o něj můžu opřít. Miluju, když usnu a on mě přikryje, aby mi nebyla zima. Miluju jeho triko, které nosím na spaní. Je totiž vonět po něm. Nemyslím voňavkou, prostě jeho pižmem. Příjde mi to jako ta nejvíc sexy vůně světa.
Ale dost už sentimentálního snění, je teprve pondělí a já budu na intru až do pátku.
Dneska jsem psala písemku ze ZsZ ( zemědělské stroje a zařízení ) a mám dojem, že se mi to povedlo aspoň na dvojku. Zato chemie bude horší, sice jsem si na vitamíny napsala tahák, ale nepřečetla jsem z něj ani slovo, špatně jsem si ho schovala. No co, svět se kvůli tomu nezboří a můžu si to přeci opravit.
Dnes se ani nic moc nedělo, snad jen že jsem byla s kamarádama na euforii. Jo, vysmátá jsem fakt byla. :P
Zatím pa, Izz
I miss him. So much. Yesterday I saw Mr. Perfect at the bus station when I lwent to college. He is ... Amazing. I love smile when I tell him that I love him. I love when I can put my head on his shlouder. I love when I fall asleep and he cover me against I was not cold. I love his shirt which I wear to bed. It smells by him. It´s not perfume, just his musk. It seems to me like the sexiest fragrance of the world.
However, stop sentimental dreaming, it is just Monday and I'll be at the college to Friday.
Today I was writing, examination of the agricultural machinery and I think I wrote it well. But chemistry will be worse. I wrote a crib, but when I need it for exam, I can´t read it.Too little letters. Well, the world will not collapse because of it and I can improve it.Today, nothing much happened, just smoking of euphoria.Yeah, I was laughed really much. :P
Bye, Izz

6.4.2011 || Prstýnek, nemoc a dva dny flákání se doma.

6. april 2011 at 16:47 | Izz
Ahojky děcka. <3 Dneska úplně luxusní den, ve škole docela klídek a doma pohoda. Jojo, přijela jsem z intru o dva dny dřív, jelikož zítra a v pátek jdu k doktorovi. No není to fajn? V pondělí jsem také byla doma, mám oddechový týden.
Narazila jsem na jeden rozkošný e-shop, najdete ho na adrese sweetbunnyshop.blog.cz a musím říct, že mě některé výrobky uchvátily. Objednala jsem si prstýnek ve tvaru mašle, podle fotek naprosto dokonalý. Určitě dám fotky na blog, až ho budu mít.
Určitě jste si všimli, že mám nový layout, co? Je to tak, ta růžová mi začala připadat moc barbinoidní. Styl designu je stejný, avšak do béžova laděný. Zajímal by mě Váš názor, písejte ho do komentářů.
Papa, Izz
Hi guys. <3 Today is absolutelly luxury day, at school was quite calm and at home is peace. Yeah, I come from motel two days before, because tomorrow and on friday I´m gonna go to a doctor. Isn´t it fine? On monday I was at home too, I´ve seating week.
Well, i found once cute e-shop ( adress is sweetbunnyshop.blog.cz) and I have to say its absolutely amazing. I order a bow ring, it looks really good on photos. Certainly, I give photos of its on blog, when a ring come.

You'll notice that I have a new layout, eh? That´s right. Last layout looks too much girly . The style of design is the same, but beige tuned. I would be interested in your opinion, write it in the comments.
Bye, Izz

5.4.2011 || Jsem namyšlená.

5. april 2011 at 21:56 | Izz
Zdravím. Dneska jsem se dozvěděla velice pěknou věc, údajně jsem namyšlená mrcha.Jojo. A víte co? Nezajímá mě mínění jedné ubohé holčičky,co evidentně ještě nepochopila svět dospělých. Já zůstanu svá, svého stylu se kvůli pomluvám nevzdám a měnit se nehodlám. Neřekla bych, že jsem namyšlená pipka. Já bych to nazvala sebevědomou slečnou. No a co jako, že nemám míry 90-60-90 ? Kdo taky jo? Podle mě je důležitější, jak moc si člověk věří. A já si milí zlatí věřím na 100%.
Papa, Izz
Hello. Today, somebody told me that I´m snobby bitch. Yeah. And do you know what? I do not care about the opinion of one down-in-the-mouth girl who obviously failed to understand the adult world. I stay myself, i don´t give up my style just because gossip and I don´t change myself. I don´t think I´m snoppy bitch. I´m self-contident girl. I don´t mind that I haven´t 90-60-90 rate. Who has? I think that most important thing is how much you believe in your abilities.And dearies, I believe for 100 %
Bye, Izz

4.4. 2011 || Banánový koktejl.

4. april 2011 at 17:10 | Izz
Júúú, první koktejl letos. Sice nic extra, jen banánový... Ale stejně. Miluju milkshaky.
Jinak jsem dneska nebyla ve škole, kvůli zubařovi. Cestou domů jsem to vzala přes kadeřnictví, abych se objednala na barvení. Černá už se mi moc nelíbí, chtěla bych ideálně světle hnědou, ale to chce dlouho čekat, tak mis nad výjde ta tmavě hnědá. Už to chce změnu.

2.4.2011 || Ztracenej případ.

2. april 2011 at 18:47 | Izz
Jsem ztracený případ, fakt. A kdo za to může? ON. Vlastně ne, já. Já si ho tak naučila. Že vždycky příjdu. Ozvu se jako první. Dávám mu vždycky za souhlas. A pak brečím nad hnusnou levnou zmrzlinou a propadám sebelítosti.

Proč je takový ? Proč miluju zrovna jeho?
Zrovna teď.Sedím u počítače, polykám slzy a píšu tenhle článek, co stejně nikdo nepřečte. Hlídám ve vedlejším městě tátovi psa a barák, jel pryč. Jeden pitomej den, a on za mnou nepřijede. Má totiž auto v opravně a autobusem se mu nechce. Jemu se nikdy nechce. Ubíjí mě to.
Za celých šest měsíců mi ani jednou neřekl, že mě má rád. Dřív to aspoň dával najevo, gesty... Ale teď? Zajímá ho jen práce a peníze, aby mohl začít stavět vlastní barák. Proč se na něj nevykašlu? Nejde to. Prostě vždycky kouknu do těch jeho očí... A jsem v háji. Totálním...

31.3. | Poslední březnový den.

31. march 2011 at 19:43 | Izz
Říkáte si, jak originální název článku, že? S ironickým úsměvem dodávám, že nikterak.
Týden jsem tu nebyla, a kupodivu to nebylo ze žádných závažných důvodů - prostě jsem byla venku, s kámošema. Nebo se flákala na intru. Nebo byla nakupovat. Jojo, Izz zas utrácela. Vtipné - hned v pondělí jsem utratila veškeré své peníze, co jsem v peněžence měla. A trapně přiznávám, že na kartě už toho taky moc nemám. Závislost, závislost,závislost.
A co, že to vlastně všechno mám?
Široký tmavě hnědý pásek,leopardí sponkovou mašli do vlasů, karamelové tílko,modrý svetřík a lak na nehty.

26.3.2011 || Dokonale uvolněná.

26. march 2011 at 12:58 | Izz
Ahojky.
Nadpis se vztahuje ke včerejšku, byla jsem po 14 dnech v posilovně, nic hroznýho dvě hodinky. Skvělý. :) Úplně jsem se odreagovala a úžasně si zacvičila. Trošku jsem se sice zapotila u posilování lýtek, ale jinak fajn.
No jenže dneska... To teda bylo vstávání. Ty lýtka mi teda daly zabrat, fakte že jo. Teď je po poledni a nejenže začínám cítit stehna, ale i zadek. Paráda. :D
Dneska asi nic nepřifám, přišel za mnou Pan Dokonalý... Však víte. :P
Bye. :-*

24.3. || Den, kdy si připadáte hnusní,tlustí a neschopní.

24. march 2011 at 19:25 | Izz
Dneska je úplně hrozný den. Nemyslím tím počasí, to je okey. Myslím tím mojí náladu. Už od rána si přijdu celá oteklá, tlustá, ošklivá. Taky jsem celý den byl unavená a ve škole dokonce několikrát usnula. Myslela jsem, že když si udělám peeling a masku obličeje, nálada se mi změní. Nezměnila. Naopak - najednou vylezli všechny pupínky, žilky a loupající se kůže. Aspoň vím, že jsem jako všchny normální holky. Nakonec jsem vyrazila i na nákupy, mám dvě tílka ( žluté a námořnické modré) ale ani to mi nezvedlo náladu. Končím, mám těžkou depku. Už zbývá jen čaj, gumoví medvídci a Fajn rádio. Možná se seberu a ještě dnes něco přidám... Nebo taky ne. Ciao.

Existuje jen jedno video, které mě vždy rozpláče.

22. march 2011 at 18:58 | Izz
Ahojky. Před chvilkou jsem dokoukala jedno video, v CČ ho najdete. Jedná se o záběry vojáků, kteří se vracejí domů z Iráku. Jo te snad nejemotivnější věc, jakou jsem kdy viděla. Opravdu, vždycky se rozbrečím. Nedokážu s ubránit představám, co kdyby se něco podobnýho stalo i mě. Kdyby takhle vracel můj táta, nebo Pan Dokonalý. A co kdyby se nevrátili? To si nedovedu představit, musel bych umřít žalem... Tenhle článek je spíš vylití mích pocitů, kdy si uvědomím, jak moc miluju svojí rodinu a nikdy ji nechci ztratit. Takže, jdu jim zavolat... Abych jim řekla, jak mi na nich záleží. <3

"Pan Dokonalý" je nemocný.

19. march 2011 at 16:44 | Izz
Ahojky.<3
Teda, to počasí se ale pěkně rychle mění, co? Jednu chvíli
nádherných 14 stupňů a druhý den zase sněží. U nás se už vyjasnilo,svítí krásně sluníčko, ale nejspíš tam pěkně fouká. To ostatně za chvilku zjístím, jdu za R., je nemocný.Teda, od včerejška u něj jsem,dneska jsem jen odskočila domů udělat bráškům jídlo,mamina je celý den na nějakém semináři z pedagogiky. Teď jsem doklidila,takže jdu zpátky k Panu Dokonalému. A s sebou beru zásobu léků, i když on tvrdí, že ty chemický sračky brát nebude.Má smůlu, minimálně ten hexoral si na bolení v krku vezme. Trošku mi ta jeho nemoc pokazila plány, chtěla jsem se s ním jet kouknout za mým tátou. To si teda vybral chvilku. :D
MILUJU VÁS, <3

15.2.2011 || Vrabci milujou pita chleba.

15. march 2011 at 18:49 | Izz
Jojo, dneska bylo fakt pěkně. Školu jsem sice končila až v pů čtvrtý, kvůli praxi, ale ani mi to moc nevadilo. Jelikož bylo dokonalé počasí na toulání se po městě a focení fotek, vytáhla jsem Bárč a mazali jsme do města. ^-^
Kupodivu jsem si nic nekoupila, ty modrý tenisky už v obchodě na hlaváku neměli, tak pro ně nejspíš budu muset do Deichmanna. Jenže, dávat čtyři kila za látkový tenisky... No jo, já vím. Jenže já je určitě hned prošmajdám.
Aspoň jsme se stavili pro kebab. Klasika - malý, bez cibule a s kečupem. Nejlepší. <3
Zbytek pita chleba jsem nalámala na drobky a nechala je na obrubníku, vedle lavičky. Bylo to tam plno vrabců, aspoň se nažrali. Pokoušela jsem se je vyfotit, ale byli moc rychlí. :D

Když už Vás štvou lidi u Vás doma, je to v háji.

6. march 2011 at 19:24 | Izz
Jojo, je to tak. Dneska jsem si uvědomila, že mě neskutečně vytáčí moje rodina. Teda spíš půlka rodiny - máma, její novej přítel a dva bráchové.
Máme byt 2+1, takže logicky málo místa. Ono by mi to ani tolik nevadilo, protože od pondělí do pátku jsem na intru a o víkendu většinou u přítele, domů si chodím jen pro věci a na obědy. O to horší je, když musím občas doma přespat.

Popadla mě uklízecí mánie.

3. march 2011 at 17:41 | Izz
Dnes je čtvrtek. Což znamená, že si na intru na pokoji musíme utřít prach a vytřít. Překvapivě mě to docela chytlo, a tak se pouštím i do úklidu skříní a skříněk. uvidíme, jak to dopadne. Možná zase budu stěhovat. :D Jsem prostě kreativní člověk a nemám ráda stereotyp.
Ještě se ozvu, možná i s fotkama. <3
 
 

Advertisement